Nejen FESTIVALOVÉ KRONIKY
Novinářka, spisovatelka a fotografka Wolftraud de Concini komentuje festivalové dění na česko-německém blogu Nejen FESTIVALOVÉ KRONIKY. Fejetony, fotografie a skici vyprávějí o festivalových tématech i přípravách. Vznikající také na cestách po okolí Blatna a informující o místních zajímavostech, historii a památkách.
Wolftraud de Concini se narodila roku 1940 v Trutnově, vyrostla v Německu a od roku 1964 žije v Itálii. V Čechách se proslavila především jako kronikářka Plzně 2015 – evropského města kultury. Její duchaplné reportáže z festivalového dění i zapomenutých vesniček českého pohraničí, stejně jako její šibalská očka a psík Zampa, který jí všude doprovází, se vryly do paměti jejích čtenářů. Její knihy Böhmen hin and zurück / Boemia andata e ritorno (2013) a Klaras Schuhe / Le scarpe di Klara (2018) byly přeloženy do češtiny (Čechy tam a zpátky, Klářiny boty). Čtěte více ...
Vzpomínka na bramborák, hudbu a čarodějnice
30.. 9. 2023
Hned první večer byl bramborák, bramborové placky. A já se hned cítila jako doma. Den předtím, než jsme opustili mou vesnici v severní Itálii, jsem jedla bramborové placky, tortei di patate, jak se jim říká se v trentinském dialektu, a teď po 700 kilometrech jízdy, mi na severu Čech servírují bramborák. Stejně jak ho znám z dětství. Také v Čechách. V jedné vesnici v Krkonoších.
Přijetí v Penzionu Blatno je opravdu vřelé. Vedoucí hotelu Martina Machtová nás vede do pokojů, které jsou na vesnickou hospodu nezvykle velké a vkusně zařízené. Rozhodně žádné zálesácké ubytování ve vesnici „u lesa".
A restaurace, restaurace U Štěpána. Ty podivné náhody, které snad ani náhodami nejsou: Štěpán Klouček, žoviální šéfkuchař, se narodil v Trutnově. Stejně jako já. A do školy chodil v Radvanicích. Tam, kde jsme žili až do odsunu. Marie Kloučková, jeho žena, se podobá Giuliettě Masině, Gelsomině z mého milovaného Felliniho filmu „La Strada". A ohromně přátelská a sympatická je její dcera Veronika Tenglerová. Vítá nás vlastnoručně namalovanými šálky na kávu a jídelní stůl zdobí květinami a světýlky.
Vinice v horské těžební oblasti
11. 9. 2023
To přeci nejde dohromady. Ale na severu České republiky to možné je. Víno se tu pěstovalo (a pilo) už před stovkami let.
Severočeská pánev je v České republice považována za symbol krajiny se znečištěným ovzduším, zhoršeným životním prostředím a devastujícími změnami krajiny; intenzivní těžba hnědého uhlí v silně industrializovaných oblastech v okolí Chomutova, Mostu, Teplic a Ústí nad Labem, totiž zde na jižním svahu Krušných hor negativně ovlivnila krajinu i strukturu osídlení.
Vičice jsou malá vesnice, část obce Březno jižně od Chomutova, ležící na řece Hutné. A právě zde, kde se nachází i starý lovecký zámeček, se odehrál krásný příběh.
Bach & Co. v Květnově
3. 9. 2023
Po úzkých cestách a polních pěšinách, přes louky a mezi keři a křovinami jdeme z Blatna do Květnova / Quinau, části obce Blatno. Jsme v severních Čechách, hranice se Saskem je vzdálená deset kilometrů vzdušnou čarou. A jakoby sama od sebe se nám při tomto putování půvabnou krajinou vybaví čtvrtá symfonická báseň z cyklu Má vlast: Z českých luhů a hájů, v níž chtěl Bedřich Smetana – jak sám říká – vyjádřit své „myšlenky a pocity při pohledu na českou vlast".
Na programu koncertu v barokním poutním kostele Navštívení Panny Marie v Květnově však není Smetana, ale díla starších členů Bachovy rodiny: moteta, sborové písně a kantáty z let 1650 až 1700, jejichž autory jsou Johann Christoph Bach, Heinrich Bach, Johann Michael Bach a jejich současníci.
Mistrovské kurzy na festivalu v Blatně
1. 9. 2023
Zpěv přináší radost, to vědí všichni. A Yehudi Menuhin šel tak daleko, že řekl: „Zpěv je pravou mateřštinou člověka." A na Květnovských hudebních slavnostech se (také) zpívá: Z jinak tichého pozdně barokního kostela svatého Michaela Archanděla v Blatně, dnes odsvěceného a čekajícího na rekonstrukci, se nyní ozývá zpěv, zpěv s klavírním doprovodem. Sopránové a tenorové hlasy zpívají árie a písně, vždy jen části, a tak se hudba střídá s krátkými přestávkami. Studenti mistrovských kurzů, které se zde konají – vedle skutečného hudebního festivalu.
Učitelé jsou prvotřídní, mistři, kteří vychovávají budoucí zpěváky. Během výuky si uvědomíte, že zpívání je radost a potěšení, ale že potřebujete píli, trpělivost, vytrvalost a vášeň, abyste si vybudovali pevné základy pro budoucí pěveckou kariéru.
Anna Hlavenková, sopranistka, vyučuje zpěv na Konzervatoři v Teplicích a vystupuje jako sólistka především se soubory zaměřenými na historickou interpretaci barokní hudby.
Jan Kobow je německý tenorista, mezinárodně známý jako oratorní a písňový interpret, který na svém zámku Seehaus ve středních Francích pořádá hudební festivaly a kulturní akce a do České republiky přijel svým obytným vozem.
Bettina, výtvarná umělkyně ze zámku Batzdorf
22. 8. 2023
Když se Bettina Zimmermann představí jako malířka na zahajovacím koncertě Květnovských hudebních slavností (pátek 25. srpna), můžete očekávat mnohé. Life painting je název techniky, kterou 57letá malířka, jež vyrostla v Lipsku, doprovodí a obohatí zahajovací koncert.
Obrazy k hudbě začala malovat na soukromém jazzovém koncertě. Emoce a pocity, které ji spontánně přepadaly při poslechu hudby, když se při poslechu jazzu soustředila na rytmus. Vznikl z toho katalog a například akce na téma Novalis v zámeckém kostele v Oberwiederstädtu.
K dvanácti básním Johanna Josepha Röslera přeloženým do hudby (viz blog) namaluje v Blatně dvanáct obrazů, jež bude inspirovat právě znějící hudba a slova. Bettina kreslí střídavě černou nebo barevnou tuší nebo akrylem na papír, a plátno obrazy ve formátu 30x40 cm, které budou během její práce snímány kamerou a promítány na větší plátno (originály si mimochodem můžete také zakoupit).
(Ne)snesitelná lehkost bytí v blatenském parku
15. 8. 2023
„Hudba nezná hranice": To je staré přísloví známé po celém světě a mnoho hudebníků jsou světoobčané. Jedním z nich je i Karel Valter. Narodil se v roce 1980 v Praze, nyní žije napůl ve Španělsku (Katalánsko) a napůl ve Švýcarsku, kde ve Waldenburgu (Baselland) provozuje vyhlášené nahrávací studio pro starou hudbu. A právě stará hudba ho v roce 1995 svedla dohromady s Janem Tuláčkem, rovněž Čechem, s nímž vystupuje. Stejně jako v Blatně, kde Karel Valter hraje v souboru Consolazione jako flétnista na traverso a Jan Tuláček na romantickou kytaru.
Pod názvem „(Ne)snesitelná lehkost" zahrají v sobotu na Květnovských hudebních slavnostech hudební serenádu, hudbu dvou Italů a jednoho Rakušana pro zábavu a odlehčení.
Mauro Giuliani, narozený v roce 1781 v jižní Itálii, se ze své vlasti, kde kytarová hudba tehdy ještě nebyla příliš v módě (na rozdíl od dnešní Itálie), přestěhoval přes Terst do Vídně. Zde, v tehdejším hlavním městě evropského hudebního světa, zatočil tento nově přistěhovalý kytarový virtuos s pojetím kytary jako nástroje pro domácí muzicírování. Svým brilantně heroickým „Gran Concerto per chitarra e orchestra" v tehdy moderním napoleonském stylu představil kytaru jako nástroj virtuózních efektů a velkého umění (dokonce i Beethoven prý Giulianiho kytarové koncerty obdivoval).
Italský kytarista a skladatel Ferdinando Carulli (1770-1841) pocházel zase z Neapole. Proslavil se nejen svou rozsáhlou skladatelskou tvorbou pro sólovou kytaru, dueta, kvarteta a koncerty, ale také kompletní Kytarovou školou op. 27, která se používá dodnes.
Hudba v horách
6. 8. 2023
Horská vesnice v Krušných horách a klasická hudba v podání mezinárodních umělců: to může znít jako protimluv. Ale Květnovské hudební slavnosti na sasko-německé hranici ukazují, že je to možné, a dokonce že se taková kombinace může stát kulturní atrakcí. Vždyť venkovské umění z minulosti, nedotčená příroda a stará hudba jdou dokonale dohromady.
V roce 2018 při hledání místa pro nahrávání CD se o tomto koutu Krušných hor dozvěděla Alena Hönigová, pražská „plnokrevná" hudebnice, která již „stvořila" hudební festival v Jezeří. V létě 2018 zde natočila CD s orchestrálními skladbami J. J. Röslera a poutní kostel Navštívení Panny Marie v Květnově, části obce Blatno, si zamilovala. Nadšení místních rodáků a milovníků hudby Tollarových, kteří budoucí protagonisty propojili, podnítilo Ivetu Rabasovou Houfovou, energickou a odhodlanou starostku Blatna, k zahájení hudebního festivalu. Letos se bude konat již počtvrté. Vždy s dobrým, dalekosáhlým ohlasem a mezinárodní účastí.
Od samého počátku jsou Květnovské hudební slavnosti festivalem staré hudby, zaměřujícím se především na hudbu baroka a klasicismu. „Notové zápisy jsou jen náznakem hudební myšlenky a skladatel, který je zapisuje, počítá s hudebníky, kteří znají stejnou hudební řeč i nástroje. Hudební jazyk různých zemí býval velmi různorodý a stále se proměňuje, významy se posouvají, vyvíjejí se i nástroje," vysvětluje Alena.
S Petrem Koudelkou o přebásňování libret a moderní notové edici, která vznikne díky festivalu
24. 7. 2023
Dílem trvalého významu, vytvořeným v rámci letošního festivalu Květnovské hudební slavnosti bude vůbec první vydání Šesti písní s doprovodem klavíru od Johanna Josefa Röslera (1771-1812), doplněné českými texty. Tyto písně také zazní 25. srpna v 19 hod. na zahajovacím koncertu s titulem „WEISHEIT ODER TORHEIT / MOUDŘE ANEBO JEN TAK?“, pojmenovaném podle stejnojmenné básně Christiana Felixe Weisse (1726-1804), představitele německého osvícenství, který se tímto festivalem vrací do své vlasti: narodil se v saském Krušnohoří, v Annabergu, asi 25 kilometrů vzdušnou čarou od krušnohorského Blatna a Květnova.
Mezi básníky, jejichž díla zhudebnil Johann Joseph Rösler a která můžete slyšet v Blatně, je také Johann Wolfgang Goethe. Slovy „Wer sich einsamkeit ergibt, ach, der ist bald allein" (Kdo se oddává samotě, bude brzy sám) začíná „Píseň starého harfeníka", převzatá z románu Wilhelm Meisters Lehrjahre (Viléma Meistera léta učednická), vydaného v roce 1795. V překladu básníka, spisovatele, režiséra a scenáristy Petra Koudelky, kterého naše publikum dobře zná ze Vzpomínek na Stvoření uvedených a vydaných v roce 2022, první slova písně zní:
S Martou Schreiter o životě na hranici
19. 7. 2023
„Vždy se snažím dělat něco, aby se lidé – i lidé z různých prostředí, jazyků, vyznání – dostali do kontaktu. Největší radost mám z toho, když mohu lidi přivést k sobě." Z hlasu Marty Schreiter vyzařuje nadšení, s jakým se pouští do své práce.
Narodila se jako Václavíková v roce 1980 v Uherském Hradišti, vyrůstala v Uherském Brodě a nyní žije v Marienbergu na německé straně Krušných hor, třicet kilometrů vzdušnou čarou od Blatna na české straně pohoří.
Právě teď pomáhá propojit obec Blatno se spolkem nadšenců v německém Zöblitzu, čtvrti Mareinbergu, kteří se učí česky, mají rádi české krajinu, literaturu i jídlo. Všichni doufají, že tato spolupráce položí další kamínek na cestě k návratu svatomichalských varhan do Blatna, konkrétně k opravě kůru.
Jan Kobow
9. 7. 2023
Jan Kobow je vlastně původně vzděláním varhaník a chrámový hudebník, na hudebním festivalu Květnovské hudební slavnosti ale vystoupí jako tenorista. Po celém světě je známý jako zpěvák oratorního a písňového repertoáru, ale příležitostně se zhostí i role v barokních opeře, což ho – jak je vidět, když o tom vypráví – zřejmě hodně baví.
Od roku 2009 žije dnes 57letý zpěvák na zámku Seehaus u Markt Nordheimu ve Středních Frankách, v původně rodovém zámku Schwarzenbergů, který zvelebil a rozšířil v živé kulturní centrum. Jako neúnavný pán domu pořádá po celé léto zámecké slavnosti a organizuje koncerty.
Letos se podařilo získat tohoto žádaného interpreta pro náš festival v českém Krušnohoří.
Blogy archiv Počet článků: 22
