Hudba v horách
6. 8. 2023
Horská vesnice v Krušných horách a klasická hudba v podání mezinárodních umělců: to může znít jako protimluv. Ale Květnovské hudební slavnosti na sasko-německé hranici ukazují, že je to možné, a dokonce že se taková kombinace může stát kulturní atrakcí. Vždyť venkovské umění z minulosti, nedotčená příroda a stará hudba jdou dokonale dohromady.
V roce 2018 při hledání místa pro nahrávání CD se o tomto koutu Krušných hor dozvěděla Alena Hönigová, pražská „plnokrevná" hudebnice, která již „stvořila" hudební festival v Jezeří. V létě 2018 zde natočila CD s orchestrálními skladbami J. J. Röslera a poutní kostel Navštívení Panny Marie v Květnově, části obce Blatno, si zamilovala. Nadšení místních rodáků a milovníků hudby Tollarových, kteří budoucí protagonisty propojili, podnítilo Ivetu Rabasovou Houfovou, energickou a odhodlanou starostku Blatna, k zahájení hudebního festivalu. Letos se bude konat již počtvrté. Vždy s dobrým, dalekosáhlým ohlasem a mezinárodní účastí.
Od samého počátku jsou Květnovské hudební slavnosti festivalem staré hudby, zaměřujícím se především na hudbu baroka a klasicismu. „Notové zápisy jsou jen náznakem hudební myšlenky a skladatel, který je zapisuje, počítá s hudebníky, kteří znají stejnou hudební řeč i nástroje. Hudební jazyk různých zemí býval velmi různorodý a stále se proměňuje, významy se posouvají, vyvíjejí se i nástroje," vysvětluje Alena.
„Hudebníci specializující se na dobovou interpretaci potřebují ovládat jiné techniky hry než dnes a osvojit si řadu zvyklostí, které nejsou zapsané přímo v notách, ale byly běžné třeba v Neapoli ve třicátých letech 17. století nebo ve Vídni počátku 19. století. Naštěstí existují pojednání z minulých století, z nichž lze tyto hudební informace například o tempu, artikulaci, frázování nebo instrumentální technice či ladění čerpat a které si každý hudebník může vyzkoušet v praxi – hudba pak začne ‚fungovat’, zní přesvědčivě a my ji ‚poznáváme‘."
Na Květnovských hudebních slavnostech se většinou hraje na dobové nástroje – znějí výborně ve zdejších barokních prostorách – v poutním kostele v Květnově duchovní hudba a ve svatomichalském kostele v Blatně hudba světská. Festivalů staré hudby je v České republice zatím poměrně málo, hnutí early music se zde prosadilo později než v západní Evropě.
Organizátorům festivalu záleží na tom, aby si hudbu užili i posluchači, kteří vážnou hudbu běžně neposlouchají. Je známo, že k „porozumění“ hudbě není třeba žádného formálního vzdělání. Lidské uši ale potřebují čas zvyknout si a zorientovat se ve spletitých zvucích. K zaměření pozornosti pak pomáhají příběhy, které festivalové koncerty propojují. Jestli pak posluchač při koncertu vnímá detaily složité fugy nebo je jen zaplaven nedefinovatelným pocitem, nehraje žádnou roli. Důležité je, že jde z koncertu potěšený a naplněný novou energií.
Součástí dramaturgie je vždy i hudba skladatelů, kteří jsou nějakým způsobem spjati s regionem, ať už pocházejí z české nebo německé strany. Rozhodující pro úspěch těchto hudebních slavností je také spolupráce jednotlivých interpretů, kteří pocházejí z různých zemí. Hlavní je vytvořit nadšenou atmosféru, v které se ujmou nové nápady, a hudebníci, které festival již zná, i ti „noví" je budou moci rozvinout do fascinujících projektů.
Ještě soukromá poznámka: Alenu Hönigovou znám už osm let, od roku 2015, kdy jsem v Plzni, tehdejším Evropském hlavním městě kultury, pobývala jako rezidenční spisovatelka vyslaná Německým kulturním fórem pro východní Evropu. Byl jsem kronikářkou města Plzeň, Alena v Plzni několikrát koncertovala jako cembalistka a varhanice. Porozuměly jsme si na první pohled.
