upoutávka - video, stáhnout plakát
Hudební jaro u dominikánů 2014
Klíčení nového stylu
30. května - 1. června 2014
Nicolò Jommelli (1714 – 1774): Duchovní a světské kantáty
K 300. výročí Nicolò Jommelliho zazní v barokním refektáři jeho komorní kantáty v novodobé premiéře.
(dobové nástroje)
v pátek 30. května 2014 v 19.30 hod., barokní refektář dominikánského kláštera sv. Jiljí (vstup Jilská 7a, Praha 1)
Barbara Kusa - sopránZahajovací koncert „Hudebního jara u Dominikánů“ prezentuje hudbu vysoce ceněného skladatele Nicolò Jommelliho, který je dnes znám především svými operami a oratorii, v poněkud intimnějším světle.
Způsob, jakým dokázal v hudbě ztvárnit dramatické momenty a vtáhnout posluchače do efektní podívané plné napínavých momentů, ale i intimních srdceryvných scén, mu vysloužily přezdívku „italský Gluck“. Právě tak jak on se Jommelli snažil obejít ohraná klišé a vyhnout se dlouhým koloraturním áriím, v kterých se jednalo spíše o ego dané divy nebo kastráta než o vyjádření pocitů a sdělení obsahu slov. Jommeli v těchto inovacích dokonce Glucka předběhl, ale v hudební historii se takováto prvenství neudělují tak přímočaře a spravedlivě jako na olympiádě při proběhnutí cílovou rovinkou. Možná je tomu i tak, že zkrátka určité nápady „visí“ ve vzduchu a napadnou více lidí nezávisle na sobě. Podobně to dopadlo i s dalším Jommeliho „vynálezem“ – crescendem. Vavřínový věnec na místo jemu připadl Stamitzovi. čtěte více
Carl Philipp Emanuel Bach (1714 – 1788): Žalmy
v sobotu 31. května 2014 v 17.00 hod., klášterní zahrada nebo barokní refektář dominikánského kláštera sv. Jiljí
(vstup Jilská 7a, Praha 1)
Pavla Flámová (Čichoňová) – soprán
Alena Hönigová – cembalo
Carl Philipp Emanuel Bach byl nejúspěšnějším a nejnadanějším synem Johanna Sebastiana Bacha. Za kmotra mu šel Georg Philipp Telemann. Asi nikoho tedy nepřekvapí, že se mu dostalo už v raném věku skvělého hudebního vzdělání. Otec ho však přes jeho zjevné nadání poslal studovat práva. Nebylo mu to nic platné, protože Philipp Emanuel se stejně ve svých čtyřiadvaceti letech rozhodl pro hudbu. Z klasického studia mu však zůstala láska k literatuře a přátelství s předními básníky své doby. čtěte více
Wolfgang Amadeus Mozart (1756 – 1791): Flétnové kvartety pro „Holanďana“
(dobové nástroje)
v sobotu 31. května 2014 v 19.30 hod., barokní refektář dominikánského kláštera sv. Jiljí
(vstup Jilská 7a, Praha 1)
Anne Freitag - traverso,
Anaïs Chen - housle, Martina Bischoff - viola
Daniel Rosin – violoncello
Koncert uspořádaný ve spolupráci se švýcarským Verein zur Förderung von Basler Absolventen auf dem Gebiet der Alten Musik (Spolek pro podporu basilejských absolventů v oblasti staré hudby).
Cílem tohoto společenství je doprovázet vynikající absolventy Scholy cantorum basiliensis, renomovaného institutu pro výzkum a interpretaci staré hudby, na jejich cestě ze studia na pódium. Organizují a financují koncerty, projekty, nahrávky. O smysluplnosti jejich snažení svědčí řada slavných jmen, bývalých absolventů, kteří patří mezi světové špičkové interprety. Tuto spolupráci považujeme za velmi prestižní, protože jsme tak v přímém kontaktu s výzkumem, neustále kultivovanou tradicí i nejnovějšími trendy, které tato vysoká škola vždy udávala.
Mozartovy flétnové kvartety jsou jedny z nejkrásnějších ve svém žánru, přestože je známo, že Mozart sám tento nástroj příliš nemiloval. Připisuje se mu anekdota, ve které se ptá, co je horšího než jedna flétna. Dvě flétny. Jeho podrážděné reakce na příčnou flétnu, pramení zřejmě z faktu, že to byl v Mozartově době oblíbený nástroj diletantů. Je z něj relativně lehké vyloudit nějaké tóny, ale krásný tón, vkusný přednes a perfektní intonace byly mezi flétnisty vždy privilegiem mistrů. čtěte více...
Carl Philipp Emanuel Bach (1714 – 1788): Flétnové sonáty
v neděli 1. června 2014 v 17.00 hod.
klášterní zahrada nebo barokní refektář dominikánského kláštera sv. Jiljí na Praze 1
(vstup Jilská 7a)
Jan Ostrý, Sylvie Schelingerová- flétna
Libor Mašek – violoncello, Alena Hönigová - cembalo
„Sturm und Drang“ nemá nic společného s opilostí, jak by to někoho mohlo spontánně napadnout. Hnutí „Bouře a vzdor“, které v druhé polovině 18. století nadchlo umělce, asi nejvíce proslavil Goetheho román „Utrpení mladého Werthera“. Přes kritiky současníků a řadu kategorických odsouzení, že nabádá mladé lidi k sebevraždě, se stal bestsellerem a dodnes jednou z nejúspěšnějších knih vůbec. Nešťastnou lásku totiž někdy zažije většina smrtelníků a Goethe v knize otevřeně popsal temné dříve jen tušené pocity, o nichž se neslušelo mluvit. Román je psán formou dopisů, které jsou dost rafinovaně fingované, aby vypadaly skutečné. I jistě tato forma přitáhla spoustu čtenářů, protože nahlížet do soukromých dopisů se po době absolutismu, který systémově vyžadoval otevřenost vůči společnosti, zkrátka zdálo velmi lákavé.
Vyjádřit takovéto pocity, které i občas přesahují míru vyrovnaného duševního zdraví, lákalo i Philippa Emanuela Bacha. Výzva najít novou hudební řeč, která by i ty nejjemnější nuance prožitků dokázala vystihnout a vyvolat je opět v posluchači, touha zakusit celou škálu a bohatství emocí i pocitů, ho fascinovala. čtěte více...
Nicolò Jommelli (1714 – 1774): Mše D dur
(výběr) novodobá premiéra
v neděli 1. června 2014 v 18.30 hod. v rámci bohoslužby v kostele sv. Jiljí (Husova ulice)
Hudební nastudování Marika Pečená, Alena Hönigová
Sólisté: Pavla Flámová, Jaromír Nosek, Marta Fadljevičová
Sbor: Marie Chaloupská, Lada Leníčková, Daniela Slawińska, Daniela Javorčeková, Kateřina Andršová, Jan Němeček, Karel Vik, Tomáš Vrba