Květnovské hudební slavnosti 2020
pátek 28. srpna - neděle 30. srpna 2020
v kostele Navštívení Panny Marie v Květnově
obec Blatno, okres Chomutov (mapa zde, více o kostele v Květnově zde)
dobrovolné vstupné
Mezinárodní hudební festival KVĚTNOVSKÉ HUDEBNÍ SLAVNOSTI navazuje na tradici, která byla od roku 2012 kultivována na zámku Jezeří. Samostatný koncert, uspořádaný obcí Blatno v létě 2019, prokázal, že nedaleký nádherný barokní kostel v Květnově nacházející se uprostřed malebné nedotčené krajiny, který kdysi vyhledávaly tisíce poutníků, dokáže i dnes přilákat posluchače nejen z okolí, ale i z německé strany. Obzvláště potěšující bylo, že si ho našlo i někdejší publikum ze zámku Jezeří.
Letošní dramaturgie festivalu propojuje barokní autory české a německé, katolické i protestantské a mísí interprety různých národností. Staví vedle sebe také různé interpretační přístupy: autentický a moderní. Tyto rozdílné elementy by pak měly promluvit univerzální řečí – jazykem hudby a nechat návštěvníky festivalu o posledním srpnovém víkendu roku 2020 zažít celistvý zážitek umocněný geniem loci tohoto místa.
Festival bude zahájen v pátek večer magickým programem Biberových „Růžencových sonát“. Každá z 15 sonát je věnována jednomu mariánskému tajemství a původní vydání těchto sonát je doprovozeno kresbami. Druhá z těchto sonát, původně nazvaných „Mysterien-Sonaten“ je věnována stejnému tajemství, které zahaluje i samotný kostel v Květnově – totiž tajemství Navštívení. Biberova mystická kompozice je experimentálním dílem i po technické stránce. Přeladění různých strun houslí v průběhu cyklu nechává tento nástroj zaznít ve zcela nových barvách. Jejich interpretace se ujme výrazná osobnost současného světa barokních houslí Miki Takahashi.
Pro návštěvníky festivalu, kteří si třeba netroufají na celovečerní hudební program nebo si budou chtít zpestřit dopolední procházku s rodinou, je zamýšlen sobotní program o půl dvanácté. Sólové cellové suity od J. S. Bacha v podání Bernharda Hentricha propojují jedny z nejpopulárnějších barokních děl s neotřelým vyprávěním o barokním violoncellu, zajímavostmi z Bachova života i dobrodružství, které na interpreta čekají při „zdolávání“ těchto skladeb.
Sobotní podvečer je věnován Batzdorfské dvorní kapele / Batzdorfer Hokapelle, která připravila vokálně-instrumentální duchovní program propojující českou, moravskou i německou tvorbu 17. století. Katolické a protestantské tradice v kompozicích Alberika Mazáka, Heinricha Döbela, Heinricha Ignaze Bibera, Dietricha Buxtehudeho, Heinricha Schütze se zde setkávají v textu kantáty „Der eine Gott“. Sólového pěveckého partu se zhostí vynikající sopranistka Viola Blache. Inspirací k tomuto program se stal právě poutní kostel Navštívení Panny Marie v Květnově. Víra v jediného Boha, která v minulosti spojovala lidi z katolicko-českých a protestantsko-severoněmeckých oblastí, tvoří dramaturgickou osu tohoto programu. Tehdejší českou a moravskou produkci zde zastupují stále velmi zřídka uváděné skladby Alberika Mazáka i díla někdejších hudebních hvězd H. I. Bibera a J. K. Kerlla, zachovaná v bohaté hudební pokladnici klášterní knihovny v Kroměříži. Ital Vincenzo Albrici se v posledních letech svého života usadil v Praze (podle některých svědectví zde působil jako kapelník augustiniánského kláštera) a zanechal po sobě rozsáhlý a kvalitní repertoár. Dietrich Buxtehude, Franz Tunder a Johann Theile reprezentují rozkvět protestantské církevní hudby v severním Německu v druhé polovině 17. století. Hudba Heinricha Schütze dává nahlédnout do protestantského hudebního života v Drážďanech. Hold zdejší staleté mariánské poutní tradici bude vysloven prostřednictvím středověkých mariánských písní, která se stanou pojítkem celého programu.
Nedělní odpoledne pak bude zasvěceno radostné, slavnostní tváři baroka. Bachovy Braniborské koncerty vznikly v jednom z nejšťastnějších období skladatelova života, v době, kdy byl angažován jako dvorní kapelník v Köthenu. Na koncertě zazní čtvrtý z nich – pro sólové cembalo, flétnu, housle a smyčce. Holešovský rodák František Xaver Richter se proslavil v Mannheimu – jako houslista v tehdejším proslulém Stamicově orchestru i jako skladatel barevné dynamické hudby, která se stala inspirací pro celou Evropu a Richterovi přinesla pozvání do Štrasburku, kde působil jako kapelník v katedrále Notre-Dame. Program s názvem „Z deníku skladatele 18. století” kombinuje hudbu se skutečnými nebo fiktivními zápisky jejích tvůrců a nechává tak dvojím způsobem nahlédnout do života hudebníka 18. století.
Celý hudební víkend je koncipován jak pro návštěvníky, kteří si z programu vyberou třeba jen jeden koncert, tak pro posluchače, kteří by rádi v Krušnohoří strávili celý víkend.