Zahajovací koncert

KVARTET EISENBERG:
Kristýna Hodinová, Jiří Sycha – housle
Ivo Anýž – viola, Ilze Grudule – violoncello
Alena Hönigová – fortepiano

Ferdinand Ries (1784–1838): Klavírní kvintet Es dur op. 25 (1808)
Adagio molto - Allegro molto con brio
Marcia funèbre
Scherzo. Allegro vivace
Rondo. Allegro

Jiří Sycha (nar. 1979):Smyčcový kvartet č. 3 - „Fantazie o Přátelství a  Naději" (2018) – premiéra, věnováno Městu Horní Jiřetín

Na letošním zahajovacím koncertě máme to potěšení uvést premiéru smyčcového kvartetu, který byl zkomponován přímo na objednávku Města Horní Jiřetín. Kdoví, možná, že za 100 let se o zámku Jezeří bude mluvit jako o sídle Múz (jako tomu bylo na počátku 19. století), centru vzrušujícího hudebního dění obklopeného nádhernou přírodou Krušných hor. Doba, kdy byl kraj spojován jen s průmyslovou produkcí a kdy zámek téměř zanikl, se stane jen krátkou epizodou jeho existence. Každopádně iniciativa Města Horní Jiřetín dává naději, že by tomu tak mohlo být, a s jistotou nám zajistí krásný podvečer na zámku, který doufáme, že zažijete spolu s námi.

Této slavné premiéře bude předcházet uvedení Klavírního kvintetu Es dur od Ferdinanda Riese, blízkého přítele Beethovena a častého hosta na dvoře knížete Josefa Lobkowitze. Ferdinand Ries byl synem skvělého houslisty Franze Riese, Beethovenova učitele. Jeho otec ho učil od pěti let na klavír a na housle, jeho učitelem hry na violoncello byl Bernhard Romberg. Od roku 1801 studoval Ferdinand Ries klavír ve Vídni s Beethovenem. Stali se blízkými přáteli a Ries mu příležitostně vypomáhal jako kopista a sekretář. Jako Beethovenův student Ries poprvé veřejně vystoupil jako sólista Beethovenova Klavírního koncertu c moll, op. 37. Jeho vzpomínky na blízké přátelství s Beethovenem a na dění na Lobkowitzkém dvoře jsou cenným svědectvím o tehdejším hudebním životě.
V letech 1809–1813 podnikl řadu úspěšných cest (Kassel, Hamburg, Kodaň, Stockolm, Petrohrad). Roku 1813 byl jmenován členem Švédské královské hudební akademie. V dubnu téhož roku přesídlil do Londýna a zůstal zde 11 let. Byl zde vysoce ceněn jako pianista i skladatel, jeho díla se často uváděla v rámci Filharmonických koncertů. Roku 1824 se vrátil do své vlasti a významně se angažoval jako skladatel i dirigent pro Dolnorýnský hudební festival.
V roce 1808, kdy zkomponoval i klavírní kvintet op. 25 se právě vrátil do Vídně (po několika-letém cestování a pobytu v Paříži). Tato kompozice se uvádí jen velmi zřídka, a když tak v alternativní verzi jako klavírní septet. Je to barevné, vtipné dílo, které také prozrazuje Riesův velký cit pro instrumentaci a dává porozumět, proč jeden anglický recenzent přirovnal jeho hru na klavír ke hře na aeolskou harfu.

„