J. S. Bach: Suity pro violoncello sólo

Program:
Bernhard Hentrich – barokní violoncello (Antony Stephan Posch, 1737)

Johann Sebastian Bach (1685-1750)

Suita G dur
Prélude, Allemande, Courante, Sarabande, Menuet I und II, Gique

Suita d moll
Prélude, Allemande, Courante, Sarabande, Menuet I und II, Gique

Suita c moll discordable
Prélude, Allemande, Courante, Sarabande, Gavotte I und II, Gique

Vstupné dobrovolné, návštěvníci mají možnost zakoupit los v hodnotě 50 Kč a zúčastnit se slosování o volnou vstupenku na celý festival a 2 volné vstupenky na volitelný koncert.

Doprava
Na koncert je zajištěna doprava z Prahy formou liniového taxi, tj. vozidlo vyzvedne klienty na dohodnutých místech a pokračuje přímo do horního Jiřetína, analogicky to platí pro cestu zpět. Přepravu lze objednat také ze všech míst na trasách Kladno-Slaný-Louny-Most a Mělník-Roudnice n.L-Lovosice-Teplice-Bílina-Litvínov. Místa v mikrobusu se ale rychle plní, proto se vyplatí cestu rezervovat včas.

Informace a rezervace na tel. 733 795 667 nebo mailem Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. (Ing. Zdeněk Grigar).

Slovo k programu 
Asi 20 let poté, co J. S. Bach zkomponoval tyto suity, napsal J. A. Scheibe ve své knize Der critische Musikus:

„Všichni praktičtí hudebníci by však měli dbát na to, aby zpívali a hráli podle záměru skladatele, a tedy všechny noty čistě a jasně vyjádřili. Proto si nemyslím, že praktický hudebník by měl zpívat nebo hrát všechny skladby, které mu byly předloženy, z listu, aniž by je lépe poznal. (...)

Naopak, požaduji, aby byl hudebník dostatečně chytrý a zpíval a hrál jen ta díla, která měl čas a příležitost řádně nastudovat a přednést je čistě, jasně a s náležitým výrazem. Jsem přesvědčen, že u některých obtížných skladeb je beztak k plnému porozumění jejich smyslu ze skladatelova zápisu a krásnému, přesvědčivému přednesu potřeba malý zázrak.“

Mně připomíná nastudování violoncellových suit horolezectví před 150 lety: Člověk něco plánuje, bojuje za to, riskuje pády a nakonec? Pouhá skutečnost, že nejvyšší vrchol je zjevně úplně jinde. To je pravděpodobně třebaže jen částečně způsobeno skutečností, že původní notový materiál – v tomto případě rukopis J. S. Bacha – není k dispozici. V současné době existuje více než 100 moderních vydání, které vycházejí z kopií, které vyhotovila Bachova druhá manželka, a z dalších pozdějších přepisů. Ale pomůže to skutečně k nalezení té správné cesty? Můžeme jen tušit, jaká byla vlastně Bachova hudební řeč, původní frázování a důrazy se totiž nezachovaly.
Víme alespoň pro jaký nástroj byly určeny? J.S. Bach požaduje různé typy nástrojů: čtyřstrunné violoncello, které je ale v c moll suitě naladěno jinak než obvykle (discordable), a pětistrunné violoncello (a cinq cordes).
Víme, kdo suity poprvé hrál? Vlastně si nemůžeme být ani jisti, jestli byly suity napsány už ve Výmaru nebo až v Köthenu…

Ve stejném roce jako Scheibe napsal knihu Der critische Musikus (1737), postavil ve Vídni Antony Stephan Posch čtyřstrunné violoncello, které zazní na koncertě. Nástroj se stal majetkem kláštera sv. Hieronyma ve Vídni a zachoval se tak do dnešní doby relativně nepoškozen jako jedno z mála tzv. „velkých violoncell“.

Bernhard Hentrich