J. J. Rösler: Sinfonie C dur a Klavírní koncert Es dur

Johann Joseph Rösler (1771–1812)

Klavírní koncert Es dur (1803)
Allegro
Andantino
Allegretto - Vivace

Sinfonie C dur (1805)
Adagio maestoso-Allegro
Andante
Minuetto – Trio
Presto

Jiří Sycha 

Obnovené obrazy Julia Zeyera 
Komorní hudba pro flétnu, hoboj, klarinet, fagot, klavír a malý smyčcový orchestr

Koncert z repertoáru někdejšího Lobkovického kapelníka Johanna Josepha Röslera je vůbec prvním orchestrálním koncertem uváděným v novodobých dějinách na Jezeří. Takováto představení zde ale byla na počátku 19. století pravidelně pořádána při slavnostních příležitostech. Základ souboru tvořil stálý smyčcový kvintet, k němu byli zváni další hudebníci z Prahy, Vídně a Dráźďan. Touto filosofií jsme se inspirovali i pro naše provedení, kdy základ orchestru tvoří náš rezidenční kvartet – Eisenberg, rozšířený o hudebníky z Čech i ze zahraničí.

KLAVÍRNÍ KONCERT ES-DUR
Concerto in Eb per il Piano Forte napsal Rösler v červnu 1803, jak nám prozrazuje úvodní strana skladatelova rukopisu v archivu Knihovny Pražské konzervatoře. Chybí zde ale údaje o autorovi skladby. Porovnáním rukopisu i úvodních taktů partitury s Röslerovým vlastnoručně psaným tematickým katalogem se podařilo tuto dlouho ztracenou skladbu teprve nedávno identifikovat.

Koncert je třívětý v klasickém modelu Allegro, Andantino a Allegretto ve formě ronda s efektním Vivace v závěru. Prozrazuje mnohé o nejdůležitějších hudebních událostech, které formovaly Röslerův styl, jako například premiéry Dona Giovanniho nebo La Clemenza di Tito v Praze, které Mozart osobně nastudoval s Guardasoniho operní společností, nebo Beethovenova koncertní vystoupení v Praze, kde hrál své Klavírní koncerty B dur a C dur, které byly v roce 1801 také publikovány.
Rösler obohacuje žánr klavírního koncertu ale také novými prvky: nádhernými klavírními figurami, které mluví o skvělém klavírním virtuosovi s citem pro nástroj, nebo barevnou a vtipnou instrumentací, která svědčí o zkušeném kapelníkovy. Několik hudebních překvapení nám prozradí, že Rösler sice obdivoval své mistry, ale s očekáváními, které klasická forma vytváří, si uměl také vtipně pohrát.

SINFONIE C-DUR
Díky fragmentu autografu partitury, který se též nachází v archivu Pražské konzervatoře, víme, že Sinfonie C dur byla poprvé uvedena v Praze roku 1805. Provozní materiál v několika kopiích a poznámky hudebníků v partituře prozrazují, že byla skladba několikrát uvedena v průběhu 19. století. Pro Röslera to byla jistě důležitá kompozice, protože ji vydal tiskem – u Jean André v Offenbachu. Titulní strana této publikace nese název Sinfonie pour 2 Violons, Alto, Basso, 1 Flûte, 2 Hautbois, 2 Cors, 2 Bassons, 2 Trompettes et Timbales (stejné obsazení jako Klaviírní koncert Es-Dur) a také věnování „a son amie A. Wranitzky“ (Antonín Vranický byl vynikající houslový virtuos a první lobkovický kapelník. Beethoven si ho často výslovně žádal jako koncertního mistra pro premiéry svých děl.)

PROJEKT RÖSLER
Rok 2018 se stane významným mezníkem v novodobé recepci Röslerova díla. Letos bude totiž dokončena digitalizace jeho rukopisů v archivu Pražské konzervatoře, budou publikovány edice jeho dvou klavírních koncertů a natočena nahrávka jeho orchestrální tvorby.