G. FRITZ: FORMOSANTA & AMAZAN aneb Básník houslí ze Ženevy

PROGRAM

Gaspard Fritz (1716-1783)
Sinfonia č. 2, C dur, op. 6
Allegro - Largo - Minuetto - Prestissimo

 

Sinfonia č. 4 Es dur, op. 6
Allegro - Andante - Minuetto - Prestissimo

 

Prvotním impulsem, který vedl ke vzniku tohoto projektu byly myšlenka zapojit blatenský kostel do festivalového dění. Vloni se stal blatenský kostel dějištěm přímých přenosů koncertů z květnovského kostela. Tato možnost, připravená pro případná omezení počtu diváků v době pandemie, se ukázala jako skvělá alternativa pro sledování koncertů ve zcela neformální atmosféře. Letos jsme postoupili o krůček dále a tento dosud nezrekonstruovaný prostor, který skrývá obrovský potenciál pro budoucí představení světské hudby, zapojujeme do Květnovských hudebních slavností intenzivněji.

Fantazie tvůrců byla ohraničena řadou praktických faktů: V kostele se nachází řada původních i moderních artefaktů, které nelze momentálně přesunout mimo prostory kostela. Stěny kostela s původními freskami je potřeba zachovat v současném stavu pro plánovanou rekonstrukci. Důvody pro minimalizaci počtu interpretů i jejich cestování všichni znají. Před velkou výzvou se tak ocitli režisér Petr Koudelka, výtvarnice Yasmin Golshani i umělecká vedoucí Kesselberg Ensemblu Ilze Grudule. V souboru Kesselberg se tentokrát sejdou hudebníci různých národností, kteří spolu vystudovali a hráli v nesčetných projektech rušného basilejského hudebního života a dnes žijí v Čechách nebo ve Švýcarsku. Adaptace sinfonií ve velkém obsazení pro smyčcový kvartet s klávesovým nástrojem není v dějinách hudby nic nového a využívali ji běžně i barokní hudebníci. Proměna orchestrálních partů v sólové virtuózní hlasy ale skýtá daleko ambicióznější výzvu pro hudebníky.

V dnešním programu se setkají dva umělci, kteří se setkávali i v jejich skutečných životech. Skladatel a houslový virtuos Gaspard Fritz, působící v kalvínské Ženevě, kde hudba tehdy byla tabu, často vystupoval v nedalekém sídle filosofa a spisovatele Voltaira. Slavného skeptika a racionalistu Voltaira dnes Petr Koudelka představí ze zcela neznámé perspektivy, prostřednictvím Voltairova pohádkového příběhu babylonské princezny Formosanty. Dle předpovědi orákula její ruku získá jen princ, který splní tři úkoly. Náhodný účastník klání pastýř Amazan, který jediný všechny úkoly splní, ale náhle zmizí a princezna se vydává na cestu kolem světa, aby ho opět našla. Pomocníkem jí je kouzelný pták fénix, který prožil již stovky životů, v nichž načerpal neobyčejnou modrost a naučil se stovkám jazyků, včetně toho lidského.

Klíčové prvky příběhu využila výtvarnice Yasmin Golshani: Labyrint (centrální plátno) jako symbol hledání a nalezení, mytický pták fénix jako symbol moudrosti. Vědomosti a jazyky, které se celý život učíme, ale na rozdíl od ptáka fénixe je nedokážeme přenést do dalších životů, vytvářejí zase texturu na řadě předmětů inscenace. Orientální závěsy zde zapomněla samotná babylonská princezna. Původním postavám dřevěného betléma, od krušnohorského umělce Josefa Šporgyho, které jsou trvale umístěny v kostele, pak změnou místa přisoudila nové role. Stávají se tak aktéry a svědky příběhu, který byl napsán ve Švýcarsku, jeho tvůrci jsou české, lotyšské, perské a norské národnosti. Zatímco hlavní postava příběhu Formosanta cestuje po celém světě, aby našla svou lásku, oni se sjíždějí do Blatna, aby zde spolu s publikem dopsali poslední odstavce tohoto neuvěřitelného příběhu.

Alena Hönigová