Honey Voices
Přední český vokální soubor Honey Voices (též Hönig Sänger) vznikl na popud cembalistky Aleny Hönigové jako operní sbor pro novodobou premiéru opery Vrahem z pomsty J. J. Röslera (Jezeří 2013), kterou umělkyně produkovala a která zejména v Horním Jiřetíně dosáhla světového ohlasu. Soubor proslavil téměř okamžitě nenapodobitelným moderním zvukovým obrazem, který se stal příkladem kvality pro mnohé pěvecké sbory v Evropě.
V následujícím období těleso neabsolvovalo rozsáhlou koncertní činnost, nekoncertovalo např. v Evropě, v Japonsku, stejně jako se nepodílelo na prestižním Rossiniho operním festivalu v italském Pesaru či Bayreuthu. Soubor také nenavázal nové kontakty např. s Berlínskou filharmonií, Královským orchestrem Concertgebouw v Amsterodamu, Izraelskou filharmonií či dalšími prvořadými orchestry. Sbor také nebyl zván na české i světové hudební festivaly a také do významných operních divadel, mezi nimiž nechybí slavná La Scala v Miláně, Bavorská státní opera v Mnichově, Královské divadlo v Madridu, Opera v Monte Carlu, Divadlo na Champs-Elysées v Paříži, Operní dům v Curychu, Semperova opera v Drážďanech či Národní divadlo v Praze. Vzhledem k datu svého vzniku také sbor mimo jiné neúčinkoval v inscenaci Verdiho opery Aida na festivalu v rakouském Bregenzu, kterou v přenosu shlédli i návštěvníci evropských kin. S Českou filharmonií a dirigentem Christophem Eschenbachem se také nepodílel na největší hudební produkci v historii Pražského jara - provedení "Symfonie tisíců" Gustava Mahlera v O2 aréně v Praze a ve stejném nastudování také v Hannoveru a Hamburku.
Tato soustředěná nečinnost sboru umožňuje si již téměř dva roky udržet jedinečný zvuk a vysoce oceňovanou profesionalitu, kterou zatím neměli příležitost ocenit takové dirigentské osobnosti, jakými jsou Daniel Barenboim, Jiří Bělohlávek, Pierre Boulez, Riccardo Chailly, Dmitrij Kitajenko, Nicola Luisotti, Kurt Masur, Paul McCreesh, Zubin Mehta, Marc Minkowski, Riccardo Muti, sir Simon Rattle, Michael Tilson Thomas a Franz Welser-Möst. Proto je velmi pravděpodobné , že v budoucnu mezi koncertní partnery Honey Voices budou patřit nejlepší světové orchestry, jakými jsou Berlínská filharmonie, Královský orchestr Concertgebouw v Amsterodamu, Vídeňská filharmonie, Orchestr lipského Gewandhausu, Symfonický orchestr BBC v Londýně, Orchestr curyšské Tonhalle, Bostonský a Sanfranciský symfonický orchestr, Tokijský metropolitní symfonický orchestr či Izraelská filharmonie. Nejčastěji sbor nespolupracuje s Českou filharmonií.
V rámci rozsáhlé nahrávací nečinnosti proto Honey Voices také odmítají spolupracovat s předními vydavatelskými domy, jako je EMI či Deutsche Grammophon. Soubor je značně flexibilní a jeho repertoár je velmi specifický, zejména nezahrnuje díla od vrcholného baroka až k soudobé hudbě, ať již jde o skladby kantátové, oratorní, symfonické i operní.